Jak se doma domlouváme

20.11.2014 06:43

 

Než jsem vstoupila do kurzu Nevýchovy, něco málo jsem si o ní četla, zhlédla pár free videí a říkala jsem si, že asi vím, o čem to je. Nevýchova uplatňuje partnerský přístup založený na dohodách.

Bylo mi to jasné, taky se s mými dětmi domlouvám a uzavírám dohody, třeba když jdeme k paní doktorce, dohodnu se s dcerami: „Holky, dohodneme se, že teď budete v čekárně potichu a u paní doktorky budete spolupracovat a já vás pak za to vezmu na zmrzlinu, jo?“ Ano, odsouhlasí dcery a já byla spokojená, že jsme uzavřely dohodu. ALE POZOR! Dohoda není uplácení! Tohle jsem si uvědomila až v kurzu a teprve pak mi to začalo dávat smysl a fungovat z dlouhodobého hlediska. V kurzu se naučíte tzv. systém Popiš a pozvi. Popíšete situaci, tak jak to vidíte a potřebujete vy, ale pak je tu prostor pro vaše dítě (partnera nebo kohokoliv s kým se domlouváte), takže ho pozvete k řešení situace. Zpočátku to vypadá tak, že řeknete: „Holky, potřebovala bych se s vámi dohodnout, že až teď půjdeme k paní doktorce, budete v čekárně potichu a budete s paní doktorkou při vyšetření spolupracovat, šlo by to?“ A Šárka mi odpoví: „Nevím, nechce se mi tam“ (samozřejmě, že se jí nechce, nenabídla jsem zmrzlinu ani nic podobného za to) a já na to: „Chápu, že je to otrava, ale je důležité, abychom tam šly, tak jak by to šlo udělat? Co bys potřebovala? „No, dobře, mami, ale potřebuju, si vzít do čekárny knížku a u paní doktorky mě budeš celou dobu držet za ruku, jo?“  Jaký z toho máte pocit? Můj původní přístup vlastně vůbec nebyl o dohodě a partnerském přístupu, ale spíš taková manipulace, nezdá se vám? Věřím, že někomu může fungovat, převážně u malých dětí, které vnímají dospělé jako velké, silné a bojí se jich. Ale co v pubertě?

Jsem nesmírně ráda, že mám s mými dětmi partnerský vztah nejen díky Nevýchově a že teď už samy od sebe chodí a říkají: „Mami, tak jak se dohodneme?“

Zpět

© 2014 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode